Chodí s námi na procházku,
nevydává ani hlásku,
padá-li déšť z nebe,
schová mě i tebe.
(deštník)
Drobné perličky z nebe padají,
stříbrné stužky zemi dělají.
(řeka, déšť)
Ťuká, klepe na okénko,
pak seskočí k zemi,
kdo jí vejde do cesty,
v mokrouška ho změní.
(dešťová kapka)
Jede, jede po obloze,
projíždí se v zlatém voze.
Než-li vstaneš z postýlky,
načechrá si sukýnky.
Večer přestaneš si hrát,
jde za horu tiše spát.
(slunce)
Cukrová vata sedí
na modrém letním nebi.
Vítr cukrář pofukuje,
nebi ty mlsky naděluje.
(obláčky)
Ženu se světem nevím kam,
před sebou cestu dalekou mám.
(vítr)
Žádné komentáře:
Okomentovat